|
|
Akceptace zrakového postižení v produktivním věku
Havlíčková, Adéla ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Bakalářská práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Zabývá se akceptací zrakového postižení v produktivním věku, přičemž se konkrétně zabývá získaným zrakovým postižením. Teoretická část vymezuje zrakové postižení vrozené a získané, dále obsahuje nejčastější příčiny zrakového postižení, jeho důsledky a s tím spjaté psychické změny, dále popisuje možnosti úspěšné akceptace ve formě zahraniční studie, a nakonec se zabývá možnostmi sociální rehabilitací a jejími formami. Cílem šetření je popsat, jak lidé reflektují svůj proces přijetí ztráty zraku a jaké oblasti tuto akceptaci ovlivnily a jaké jsou rozdíly mezi mužským a ženským prožíváním ve vztahu k jejich osobnostním rysům. Pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů se třemi respondenty se ukázalo, že nejzásadnější byla pro respondenty změna myšlení a motivace ke zvládnutí krizové situace. Dále se ukázalo, že velký vliv na proces akceptace má sledování vlastního pokroku v oblasti soběstačnosti a podpora okolí. Nemalou roli také hrála profesionální podpora a pomoc. Dále bylo možné sledovat odlišnosti v prožívání ztráty náhlé a postupné. Výsledky byly porovnávány se zahraniční studií a s odbornými zdroji uvedenými v teoretické části. Data byla analyzována pomocí softwaru MAXQDA. KLÍČOVÁ SLOVA Zrakové postižení,...
|
|
|
Akceptace zrakového postižení v produktivním věku
Lešková, Denisa ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Ptáčková, Klára (oponent)
Bakalářská práce je zpracovaná v rovině teoreticko-empirické. Práce se věnuje problematice akceptace zrakového postižení v dospělosti. Teoretická část se dělí na tři kapitoly. První kapitola charakterizuje samotný produktivní věk a její podkapitoly popisují akceptaci a neakceptaci zrakového postižení a osobnost zrakově postiženého jedince. Druhá kapitola je zaměřená na zrakové postižení a zrakové vady. Třetí kapitola poskytuje pohled na zaměstnávání osob se zrakovým postižením v produktivním věku a problémy, se kterými se setkávají. Empirická část práce je popsána ve čtvrté kapitole a je postavena na interpretaci a analýze rozhovoru se zrakově postiženou osobou. Hlavním cílem rozhovoru bylo zjistit, jak se člověk vyrovná se zrakovým postižením v dospělosti. Práce je doplněna soupisem použité literatury a přílohami.
|
|
| |
|
|
Kvalita života pacientů se srdečním selháním v produktivním věku
Škaroupková, Petra ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Bratová, Andrea (oponent)
Srdeční selhání představuje závažný zdravotní a společenský problém. Počet pacientů s touto diagnózou stále přibývá a netýká se pouze seniorů, ale stále častěji i mladých lidí v produktivním věku. V České republice je výskyt onemocnění se srdečním selháním udáván v rozmezí 0,4 až 4 % dospělé populace. Každý rok přibývá 0,4 % nových diagnostikovaných pacientů s touto chorobou. Abychom mohli efektivně naplňovat bio-psycho-sociální potřeby pacientů, měli bychom znát dopad onemocnění na tyto potřeby. Ke zjištění negativního vlivu srdečního selhání jsme použili standardizovaný dotazník Minnesota Living with Heart Failure Questionnaire. Cílem této práce bylo zjistit vztah mezi určitými oblastmi kvality života pacientů a stupněm srdečního selhání a převézt naše poznatky do ošetřovatelské praxe. Z nasbíraných dat vyplynulo, že stupeň NYHA ovlivňuje všechny aspekty kvality života. Náš průzkum ukázal, že není rozdíl ve vnímání negativních vlivů srdečního selhání mezi muži a ženami. Získaná data ukázala, že ani věk nemá významný vliv na vnímání negativních pocitů způsobených srdečním selháním. Průměrný index tělesné hmotnosti v našem vzorku respondentů dosahoval hodnoty 27,98. Tato hodnota indikuje nadváhu, která dle námi získaných dat nebyla způsobena otoky.
|
|
|
Srovnávací analýza úmrtnosti obyvatel v produktivním věku ve vybraných vyspělých zemích
Straka, Jakub ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Rybová, Kristýna (oponent)
Srovnávací analýza úmrtnosti obyvatel v produktivním věku ve vybraných vyspělých zemích Abstrakt Hlavním cílem této práce bylo zanalyzovat vývojové trendy úmrtnostních poměrů produktivního obyvatelstva ve věku 20-64 dokončených let ve 31 vyspělých zemích světa v období 1995-2010 a nalézt a popsat případné podobnosti a rozdílnosti mezi nimi. K tomu byl použit ukazatel intervalové naděje dožití, který souhrnně popisuje intenzitu úmrtnosti v produktivním věku. Pomocí jednorozměrné a dvojrozměrné dekompozice pak byly zjištěny příspěvky jednotlivých věkových skupin a vybraných devíti hlavních skupin příčin úmrtí MKN k rozdílu hodnot intervalové naděje dožití mezi roky 1995 a 2010 v detailněji zkoumaných pěti zemích. Prostřednictvím analýzy vývoje tohoto ukazatele bylo zjištěno, že docházelo k prodlužování průměrné délky života obyvatelstva v produktivním věku ve všech vybraných zemích pro obě pohlaví a rozdíly v intenzitě úmrtnosti se mezi zeměmi snížily. Na tento trend v úrovni úmrtnosti v produktivním věku mezi vyspělými zeměmi hrála pravděpodobně hlavní roli redukce intenzity úmrtnosti obyvatelstva středního věku, především na vnější příčiny ve věkovém intervalu 20-54 let v zemích s nižší hodnotou intervalové naděje dožití. Avšak pro ověření této hypotézy by bylo zapotřebí zanalyzovat i další vyspělé státy s...
|
|
|
Akceptace zrakového postižení v produktivním věku s důrazem na resilientní zdroje
Pavlík, Karel ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Bakalářská práce na téma Akceptace zrakového postižení v produktivním věku s důrazem na resilientní zdroje je založena na analýze dvou stávajících studií, které se věnují tématům dosud ne příliš známým, tj. resilientním zdrojům a důvěřivostí lidí se zrakovým postižením. Teoretická část se zabývá psychosociálními dopady ztráty zraku na různé etapy lidského života, věnuje se nejčastějším příčinám ztráty zraku a fázemi, kterými si člověk s postižením prochází a resilienci, která v české literatuře není dostatečně popsána. Ve výzkumné části se nachází dvě studie, které se věnují tématu psychické odolnosti a důvěry. Cílem práce je analýza a interpretace dotazníků zjišťující resilientní zdroje a demonstrace použití těchto škál a jim podobných na již zmiňovaných studiích. Při posouzení výsledků z obou studií lze za odolného jedince se zrakovým postižením, který se dokáže přizpůsobit změnám v jeho životě nejlépe, považovat dospělého zaměstnaného vzdělaného muže s kongenitální slepotou, který patří do střední třídy a zároveň patří i k jedincům s vyšší důvěřivostí k lidem ve svém okolí. Za člověka, který žije v největší psychické pohodě, je považován dospělý zaměstnaný vzdělaný muž, který je slabozraký, žije ve vyšší třídě, ale je nejméně důvěřivý k lidem ve svém okolí. Výsledky jsou analyzovány v diskuzi a...
|
|
|
Akceptace zrakového postižení v produktivním věku
Lešková, Denisa ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Ptáčková, Klára (oponent)
Bakalářská práce je zpracovaná v rovině teoreticko-empirické. Práce se věnuje problematice akceptace zrakového postižení v dospělosti. Teoretická část se dělí na tři kapitoly. První kapitola charakterizuje samotný produktivní věk a její podkapitoly popisují akceptaci a neakceptaci zrakového postižení a osobnost zrakově postiženého jedince. Druhá kapitola je zaměřená na zrakové postižení a zrakové vady. Třetí kapitola poskytuje pohled na zaměstnávání osob se zrakovým postižením v produktivním věku a problémy, se kterými se setkávají. Empirická část práce je popsána ve čtvrté kapitole a je postavena na interpretaci a analýze rozhovoru se zrakově postiženou osobou. Hlavním cílem rozhovoru bylo zjistit, jak se člověk vyrovná se zrakovým postižením v dospělosti. Práce je doplněna soupisem použité literatury a přílohami.
|
|
| |
|
|
Dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test u osob se získaným poškozením mozku v produktivním věku
Křelinová, Michaela ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
Diplomová práce Dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test u osob se získaným poškozením mozku v produktivním věku se zabývá porovnáním úrovně kognitivních funkcí zdravé populace a osob se získaným poškozením mozku pomocí baterie dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test (DLOTCA). Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku získaného poškození mozku, popis kognitivních oblastí a zároveň jejich patologie vlivem tohoto poškození. Dále je zde popsána testová baterie DLOTCA, která byla využita pro testování k diplomové práci, obecně je zde popsána diagnostika kognitivních poruch a stručně také ergoterapeutická intervence. Praktická část práce je zaměřena na testování kognitivních funkcí pomocí dynamického Loewensteinského ergoterapeutického testu. Hlavním předmětem výzkumu práce je využitelnost pracovní verze překladu dynamického Loewensteinského ergoterapeutického testu kognitivních funkcí (DLOTCA). Pomocí tohoto testu bylo otestováno 70 probandů rozdělených do 3 skupin. Zdravé osoby (n=50), osoby se získaným poškozením mozku vlivem cévní mozkové příhody (n=10) a osoby se získaným poškozením mozku vlivem traumatického poškození (n=10). Výsledky testování nepotvrdily všechny stanovené hypotézy, protože nebyly splněny předpoklady celkového hodnocení. Předpokládaly...
|
|
|
Volný čas jako prostor seberealizace i sebepřekročení jedinců v produktivním věku
ŠTĚPÁNKOVÁ, Václava
Diplomová práce se zabývá seberealizací a sebepřekročením jedinců vybraného období produktivního věku v prostoru jejich volného času. Teoretická část na základě odborné literatury popisuje funkce i faktory volného času a jeho vývoj od antiky po současnost, charakterizuje střední věk a jeho specifika z hlediska vývojové psychologie a dále se snaží o uchopení klíčových pojmů seberealizace a sebepřekročení. Praktická část práce se zabývá výzkumným šetřením preferencí volnočasových aktivit zaměstnaných jedinců ve střední dospělosti se zaměřením na seberealizaci a sebepřekročení. Popisuje použité metody v provedeném šetření, vyhodnocuje získaná data a na závěr výsledky výzkumu shrnuje.
|
host ::
RSS.